pondělí 25. března 2013

Preferujete při rozhodování spontánnost, zvyk či dokonalou analýzu?

Přemýšlíte, co si zítra vzít na sebe na jednání? Máte klientovi zavolat, nebo je lepší poslat nabídkový email? Pojedu autem či tramvají - co když bude dopravní zácpa?

Rozhodujeme se často, téměř denně. Někdy jsou to relativně jednoduché věci, kdy využíváme naše znalosti a zkušenosti, a jindy se zase jedná o důležitější věci a je lepší si na rozhodnutí nechat nějaký čas.

Cesta k prospěšné změně - blog osobního rozvoje
Jak se rozhodujete právě Vy? Na základě důkladné analýzy, zjišťování různých informací, či dokonce sledujete různé přehledy a statistiky? Shromažďujete různé informace proto, abyste se mohl/a rozhodnout?

Tento typ nazvu „analytický rozhodovací typ“ - č. 1.
Výhody: přistupuje k řešení analyticky a systematicky.
Nevýhoda:  jsou to převážně data a logika. Co ale říká vaše intuice či „břicho“, které je sídlem emocí? Otázkou je také, jak dlouho zjišťovat různé informace, a nakonec zda budu mít 100% jistotu, že se na základě toho můžu spolehlivě rozhodnout.

Nepatříte k tomuto typu? Pojďme na další typ. Rozhodujete se na základě intuice? Spontánně a poměrně rychle? Tento typ nazvu „intuitivní rozhodovací typ“ - č. 2.
Výhody: přistupuje k řešení rychle a prosazuje i nepopulární věci, pokud je o nich přesvědčen.
Nevýhoda: těch, kterých se to dotýká pravděpodobně vyvede z rovnováhy, zapomene na fakta a nachází hodně spontánních kroků. 


Posledním typem je člověk, který se rozhoduje hůře, protože má rád zvyky a patří spíše ke konzervativnějším typům. Nazvu ho „konzervativní rozhodovací typ“ - č. 3.
Výhody: dobře promyšlená varianta, která zohledňuje názory různých lidí
Nevýhoda:  preferuje spíše názor jiných než vlastní, ptá se přátel, hledá vhodnou osobnost či odborníka, aby mu pomohl v rozhodnutí. Někdy to tedy může trvat déle. 


Závěrem: Našli jste se v těchto popisech? Rozhodujete se tak, aby „hlava“ a „břicho“ byly v rovnováze? Uvědomujete si svoji strategii při rozhodování?


Moje doporučení: Ideální rozhodování o důležitých věcech je, když zohledníme, co nám říká „hlava“ - naše logiky - a „břicho“  - naše emoce či intuice. Někde jsem četla citát, že co je jisté v životě, jsou právě změny a uspět znamená o nich přemýšlet a přizpůsobit se situaci, i když začátky jsou složitější. Který způsob rozhodování u Vás převažuje? Napište mi, jak se rozhodujete Vy. Chcete se dozvědět více? Jděte i na kurz Typologie.



Přeji krásný den,

Zdenka

E-book: Kaizen - chci změnuKurzy a tréninky: www.edux.cz
Koučování: www.kouc-koucink.cz


Pokud se vám článek líbil, sdílejte jej a doporučte jej tak ostatním – děkuji.



pondělí 18. března 2013

Máte sen? Realizujte ho - úspěšná strategie W. Disneye

Proč to vůbec chceš dělat? Máš dostatek zkušeností? Co tomu řeknou ostatní - známí a kamarádi? Co když to nedopadne dobře? Co když na to nemám dost zkušeností? Taky k Vám podobně promlouvá Váš vnitřní hlas - kritik?
 
Klientka Jana řešila situaci, čemu se dále věnovat profesně. Rozhodovala se, zda pokračovat stejným směrem, nebo zda si najít jinou činnost, kdy nebude nucena každý den vstávat do práce, ale může si den zařídit sama, podle svých potřeb, a zároveň dělat něco, co ji více těší a naplňuje. Otázkou bylo, co to bude? Co ji uživí a zároveň ji bude bavit? 

Cesta k prospěšné změně - blog
Zkusily jsme kreativní techniku Walta Disneye. Jde o různé pohledy na situaci. Ideální jsou tři židle a tři oddělené pohledy. 


Chtěla jsem, aby paní Eva snila - aby byla vizionářkou a sedla si na jednu ze židlí, která představovala „snílka“. Ptala jsem se jí, jaké by to bylo, jak by to mohlo fungovat, co by přesně dělala, jak probíhá ta její aktivita.

Kdo jsou klienti? Jak se cítí a z čeho má radost? Atd. Dala jsem jí možnost snít tak, že k tomu potřebovala pouze svou fantazii. Chtěla jsem, aby si vychutnala své pocity a radost z toho, čemu se věnuje.

Pak následovala další role - jiná židle, která představovala „realizátorku“, část, která nám pomáhá realizovat naše sny a představy aktivně. Je akční, výkonná a řeší situaci. Ptala jsem se, jak by „realizátorka“ začala realizovat sny Evy? Jaké informace potřebujete získat?  Čím začne? Které kroky z toho, co si vysnila, jsou reálné a lze je začít uskutečňovat? Je ještě někdo, na koho by se dalo obrátit a s kým by bylo možné se poradit?


Poslední, třetí židle představovala „kritičku“. Tentokrát dostala trochu jinou roli, a to roli konstruktivního kritika. Eva se ho zkusila zeptat, jak by ona situaci řešila? Poslechla si názory „snílka“ i „realizátorky“. Jaká rizika jsou spojena s tímto návrhem? O čem dalším by měla Eva ještě přemýšlet? Co by měla udělat, aby to šlo zrealizovat? Co by se mělo přehodnotit?


Závěrem:
Postup se opakuje tak dlouho, až se všichni domluví. Eva našla dvě aktivity v rámci koučování, kterým by se mohla věnovat, a zjistila, že jsou reálné a může je realizovat. Co ještě nevěděla, bylo to, zda chce realizovat obě aktivity, které ji napadly, nebo pouze jednu. 


Moje doporučení
:
Tato kreativní technika nám pomůže cíleně oddělit jednotlivé role v rozhodování. V dospělosti dost často zapomínáme na naše sny a na to, co nás jako děti bavilo. Pak v reálném životě převažuje náš vnitřní kritik anebo jsme převážně v roli realizátora - jdeme a vykonáváme různé činnosti. Ideální je, když jsou tyto role v životě vyvážené


Čemu byste se chtěli věnovat? Kam Vás směřuje Vaše srdíčko? Je to opravdu tak nerealistické? V jaké roli přemýšlíte nejčastěji? Napište mi o čem uvažujete Vy a pokud si chcete techniku vyzkoušet tak taky. Jděte do kurzu "Cesta k úspěchu" či na kurz "Sebepoznání pro ženy".

Přeji krásný den,

Zdenka


Koučink: www.kouc-koucink.cz
Ebook: www.kaizen-chci-zmenu.cz


Pokud se vám článek líbil, sdílejte jej a doporučte jej tak ostatním – děkuji.

pondělí 11. března 2013

Jak dosáhnout flow? Tajemství úspěchu

Cesta k prospěšné změně

Stává se Vám, že Vám čas plyne rychle? Je 10 hodin a najednou už jsou dvě? Někdy zase máte pocit, že minuta a půl hodina mají naprosto jiný časový rozměr? Do něčeho se zaberete a najednou zjistíte, že jste už měla být úplně jinde? Čím to je?

Jedna moje klientka Radka občas na setkání přicházela pozdě. Nejdříve jsem si říkala, mešká… Časem, protože se to opakovalo, jsem pochopila, proč tomu tak je, když mi řekla: „Ztratila jsem pojem o čase.“ Byla to malířka. Někdy, když přijde inspirace a nápady, tak jednoduše zapomeneme na všechno – na jídlo, pití i čas.


Pokud děláme činnost, která nás baví, jsme motivovaní, tak nám čas plyne rychle. Jsme v tzv. hladině flow. Flow v angličtině znamená tok, proud myšlenek. Pokud se cítíme dobře, jsme připraveni „pracovat“ a ani nevnímáme, co vlastně děláme. Flow je duševní stav, kdy jste v průběhu činnosti naprosto soustředěni a nadšeni. Je to cílevědomé zaujetí, při kterém člověk ovládá své emoce, a ty mu pomáhají k lepšímu výkonu.

Pokud je člověk otrávený, znuděný či apatický, nedaří se mu dosáhnout flow. Známkou flow je pocit radosti, nadšení při prováděné činnosti a taky to znamená, že naše schopnosti požadované k dané práci jsou pro nás optimální. Jedná se především o aktivní činnost – pokud se koupete ve vaně nebo sledujete film v TV, tak se do flow nedostanete. 


Kdo nejčastěji dosahuje „flow“?

Nejčastěji se to stává hudebníkům/sólistům, bubeníkům, kreativním profesím, sportovcům (maximální soustředění na výkon), programátorům či obchodníkům. Dochází k tomu i při hraní počítačových her. Není to však stav určený pouze pro výjimečné. Dobrým příkladem je i vzdělávání pomocí Montessori metody, kdy je nastaven nepřetržitý tok příležitostí a zkušeností pro studenty.


Co podporuje „flow“?


Jak vytvořit flow na pracovišti?
Typickým příkladem je třeba prostředí ve společnosti Google nebo i v jiných firmách, kde je dobré pracovní prostředí, které podporuje právě tuto kreativní hladinu – flow. Zaměstnanci si mohou vytvořit optimální pracovní prostředí, vzít si s sebou oblíbený obraz, květiny, dokonce u některých firem je možné vzít si do práce i domácího mazlíčka. Pro zaměstnance je to taky vědomí, že to, co má rád, má u sebe, a tím se cítí lépe.

Nejlépe se flow dosahuje, pokud jsou stanoveny jasné cíle, zpětná vazba je okamžitá a je nastolena rovnováha mezi kapacitou (schopnostmi) a požadavky/příležitostí. Pokud zaměstnanec nevidí do organizačních plánů a neví, jaká je jeho role v organizaci, tak se snižuje jeho motivace.


Pokud cítíme, že jsme přetížení, tak je to tehdy, kdy naše dovednosti jsou nižší než požadavky na danou pozici či profesi. Říkáme si „Co když to nezvládnu?“, „Dělám, co můžu, ale nestíhám“. Oblast přetíženosti je vnímaná jako strach.
 

Opakem tohoto stavu je stav, kdy požadavky na naši pracovní pozici jsou nižší než naše schopnosti a dovednosti – tehdy se cítíme nevytížení a nudíme se. Tímto fenoménem „flow“, který se řadí ke stále populárnějšímu proudu pozitivní psychologie, se zabývá zejména americký psycholog maďarského původu Mihaly Csikszentmihalyi. Flow je opakem syndromu vyhoření.

Závěrem: 

Jak to máte v práci či v činnostech, které vykonáváte? Jak často jste ve flow? Jaké činnosti Vás tak pohltí, že ani nevnímáte čas? Chcete hledat to "Vaše Flow"? Můžeme to společně zkusit, napište mi nebo si zkuste koučování - může to být cesta, jak si uvědomit, kdy se cítím skvěle  a jaká profese mě baví, těší a živí.

Moje doporučení: 

Možná inspirace k zamyšlení, jakou práci vlastně vykonávám? Je pro mě náročná a stresující nebo mě naopak těší, pohlcuje a naplňuje radostí? „Člověk nepřestane pátrat, pokud je poháněn nějakým vášnivým zájmem".Teilhard De Chardin o motivaci
 

Přeji krásný den,

Zdenka


Koučink:www.kouc-koucink.cz
E-book: Kaizen - chci změnu
Tréninky: www.edux.cz
Podcast:
Zdenčin pokec - podcast úspěšných


Pokud se vám článek líbil, sdílejte jej a doporučte jej tak ostatním – děkuji.


pondělí 4. března 2013

Jak si uspořádat vlastní pocity a hodnoty? Sebeotevření

Proč je asertivita tak důležitá v našem životě? Udělejme si vlastní inventuru.
Některým jde asertivita tak nějak automaticky. Nikdy se žádné techniky neučili a uplatňují ji tak nějak přirozeně. Čím to je?

Chci zjměnu - blog osobního rozvojeTím klíčem je vnitřní spokojenost a budování pozitivního vztahu sama k sobě, znalost sebe sama, připomenutí si, co všechno umíme a co se nám v životě již úspěšně povedlo, jaké máme schopnosti. Je velmi důležité uvědomovat si vlastní hodnotu.

Uspořádejte si vlastní pocity a hodnoty


Pokud máte jasno ve svých vlastních pocitech, hodnotách a uvědomíte si, co Vám vadí v práci od kolegů a co už pro Vás není přijatelné. Pak možná budete důslednějšími ve vedení dialogu s druhými. Navenek budete působit jinak. Jsou lidé, kteří jsou vyrovnaní, a druzí o nich říkají „on/ona je v pohodě…“, přitom nic zvláštního nedělají, ani nejsou nijak nápadnými navenek. Vlevo podcastové cvičení - Je čas na vnitřní inventuru

V kurzech jsem se setkala s tím, že velmi úspěšní lidé i přes to, čeho dosáhli, mi řeknou „Chybí mi sebejistota a chci, aby mě i ostatní akceptovali.“ nebo „Stále po mně něco chtějí a já nejsem schopna to odmítnout a nějak už mě to zmáhá.“ (paní pracovala jako asistentka).

Pak je skupina lidí, která má potíže s uplatňováním asertivity. To jsou převážně pomáhající profese, kde je velká touha pomáhat a děje se to dost často i na úkor jejich rodiny. Slyším „No, oni si už na to zvykli a ani už se na nic neptají.“ Až pak si paní uvědomila a připustila, že už „problémy začínají vznikat“. Odkud čerpat energii pro to, abych byla hodná a vstřícná, když nemám čas sama na sebe? Energie jde pouze jedním směrem, a to ke klientům.

Pochvala či ocenění zvenku je skvělé, ale pokud budeme závislí pouze na tom, co řeknou jiní, možná budeme velmi dlouho čekat. Je těžké si vynucovat, aby Vás ostatní akceptovali. Oni Vás budou respektovat, ale nejdříve udělejte inventuru sami u sebe. Klidně i tím, že si napíšete své silné a slabé stránky na papír a uvidíte to před sebou. Napište těch pozitivních co nejvíce…
 

Co je důležité u asertivity?

˗ důsledné vedení dialogu s druhými
˗ respektování sebe sama (seberespekt) a respektování druhých
˗ oprávněný požadavek – říkám, co si přeju já, co chci a co nechci, a poslouchám, co ty si přeješ a nepřeješ (asertivní desatero)

Závěrem:
Začněme nejdříve u sebe, pak bude pro nás asertivita a její použití v životě či v práci jednodušší a její techniky budou pro nás dobrou pomůckou pro lepší komunikaci s lidmi. Ideální je používat asertivitu k cizím lidem, je to nejlehčí. Ideální trénink je např. v obchodech při reklamacích.


Moje doporučení:
Jednou z dobrých technik je i technika „sebeotevření“, sdělení veřejně toho, co neumíme nebo co nám nejde. Zvažte taky vůči komu jí uplatňujete a do jaké míry. U cizích lidí minimálně a čím je vztah důvěrnější, tak se míra otevření zvyšuje. „Neumím hrát na klavíry i přesto, že tam trávím hodiny. Asi na to nemám talent.“, „Občas jsem cholerický a emoční.“, „Nesplnil jsem očekávání rodičů, chtěli, abych byl…., a teď pracuji jako…“. Říct, co mi nejde, a nebát se, co si pomyslí ostatní. Být upřímný. Je to spíše důkaz Vaší sebejistoty a nezávislosti na názorech druhých. Zvažujte taky komu se chcete otevřít.


Pro ostatní budete sympatičtí, lidé Vám lépe porozumí. Tato schopnost Vám pak pomůže se lépe dohodnout, zvládat kompromisy či konflikty. Inspirujte se např. Halinou Pawlovskou, Jiřím Krampolem či Ivanem Mládkem. To jsou mistři sebeotevření nebo jděte na kurz Asertivní komunikace a sdílejte i s ostatními co Vám činí potíže nebo jak jste se zlepšili v asertivitě.

Přeji krásný den,

Zdenka


Twitter: zdenka_t
Ebook: Kaizen- chci změnu 

Podcasty: Zdenčin pokec - podcast úspěšných
Koučování:
 
www.kouc-koucink.cz


Pokud se vám článek líbil, sdílejte jej a doporučte jej tak ostatním – děkuji.

Linkwithin.com

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...